ZAOSTŘENO naČas (účastnická reportáž)

Proč se 22. srpna 2015 vydalo devatenáct lidí z různých koutů České republiky směrem na Brno? Důvodem bylo konání dalšího integračního zážitkového kurzu ZAOSTŘENO v Bedřichově. Letos jsme se spolkem ŽIVOT TROCHU JINAK zaostřili na čas.

Když se sedm účastníků a dvanáct účastnic sešlo ve Štěchově, nikdo nevěděl, co nás bude v následujících devíti dnech čekat. A tak jsme se vydali na cestu společně s lordem a jeho věrným sluhou Jonathanem až do bedřichovské fary. Právě zde a v blízkém okolí probíhal náš kurz plný různorodého programu, jenž pro nás lektoři Suky, Lišák, Míra, Vojta a Honzík společně s Haničkou, Kačkou a Barčou připravili.

Jak název napovídá, v průběhu tohoto kurzu jsme se přesvědčili, že čas může utíkat nebo se vléct, ale nemůžeme jej ani nafouknout ani vrátit. Zamysleli jsme se nad naší minulostí, přítomností i budoucností... Ale program nebyl zaměřen pouze na hloubavé aktivity; byl vyvážen i s fyzickými akcemi a nejeden z nás při sportovních výkonech překonal sám sebe. Účastníci, kteří mají rádi závodění, si přišli na své při Kamasutře Race, aktivitách s názvem Vyměřený čas, Rally žebřík a Třítýdenní projekt. Ale největší výzvou pro všechny byl Spartan Race. Velkým šokem pro nás bylo probuzení do SuccessLandu, což byl imaginární stát, ve kterém bylo těžké se uživit :-). Jako důkaz uvádím úryvek z hymny:

„SuccesLand je tvrdý svět,

tenhle život není med.

Nutno se prací ohánět

a spoustu času dohánět.

Máme žízeň, máme hlad,

to by z toho chudý pad'.

Peněz je tu sakra málo,

dneska se mi o nich zdálo. …“

Pro tvořivé ručičky i dušičky se v programu našlo místo na výrobu mandal, posmrtných sádrových masek a na skládání stylového hitu. Kulturního vyžití bylo dostatek v podobě lekce etikety, mezinárodního tanečního setkání a večerního divadla, které se odehrávalo v několika časech a prostorech najednou, kde nikdo nemohl stihnout vše.

Podstata integračního kurzu tkví v trávení volného času lidí se zrakovým postižením společně s lidmi bez něj. Díky tomu při lovu Jožina z bažin neviděl ani jeden z účastníků, poslepu jsme také odhadovali velikosti, vzdálenosti, objemy a hmotnosti různých předmětů. Všichni jsme byli „zaklapkovaní“ při kombibalu. A někteří si chtěli vyzkoušet, jaké to je nevidět při každodenních aktivitách, proto tu byla možnost prožít pár hodin poslepu.

Organizátoři si na nás nachystali pecky jako byla šifrovačka, putování se zamyšlením, táborák a opět bylo otevřeno centrum volného času (tentokrát u Jidáše). Velké emoce ve všech vyvolala hra Labyrint světa a ráj srdce a Čajovna, ve které jsme hledali tygry v sobě. Nejvtipnějším programem s nejpropracovanějšími rekvizitami a kostýmy bylo dopoledne strávené v Sovětském svazu.

Devět dnů uplynulo jako voda a my plni dojmů a zážitků sbalili svá zavazadla a pomalu se vrátili do reality.

Autorka článku: Dáša Matulíková

Fotogalerie

Kategorie: